fotky/4/min/29.jpg
fotky/4/min/10.jpg
fotky/4/min/1.jpg
fotky/4/min/22.jpg
fotky/4/min/6.jpg
fotky/4/min/5.jpg
fotky/4/min/33.jpg
fotky/4/min/40.jpg
fotky/4/min/3.jpg
fotky/4/min/12.jpg
fotky/4/min/17.jpg
fotky/4/min/11.jpg
fotky/4/min/20.jpg
fotky/4/min/36.jpg
fotky/4/min/9.jpg
fotky/4/min/31.jpg
fotky/4/min/18.jpg
fotky/4/min/38.jpg
fotky/4/min/11.jpg
fotky/4/min/2.jpg
fotky/4/min/8.jpg
fotky/4/min/38.jpg
fotky/4/min/16.jpg
fotky/4/min/16.jpg
fotky/4/min/10.jpg
fotky/4/min/5.jpg
fotky/4/min/16.jpg
fotky/4/min/24.jpg
fotky/4/min/5.jpg
fotky/4/min/20.jpg
fotky/4/min/17.jpg
fotky/4/min/30.jpg

Sedíme pod vrcholkem Piatra Barului a máme přestávku. Do teď jsem neměl pořádně možnost udělat zápis.


Ve vlaku Jan Jesenius jsme bez problémů dojeli až do Budapeště. Během cesty jsme si oživili hru Čin-Čong (díky Jirko H.) a stanovili velitelem výpravy Andyho.


V Budapešti nám před nosem zavřeli NONSTOP směnárnu, čímž se před nás vystavil nečekaný problém, kde vzít rumunské peníze. Přesto jsme pokračovali dál, s nadějí, že se nám podaří něco směnit až v Rumunsku (nejeli jsme přes žádné větší město, kde jsou směnárny na denním pořádku). Po dvou hraničních kontrolách jsme přejeli hranice Rumunska. Cesta byla nepohodlná, protože v narvaném vlaku jsme se vměstnali do jednoho coupé a já se Zuzkou jsme seděli na mezerách mezi sedadly.


Ráno vyvstal další problém. Vystupujeme v 7 našeho času nebo místního? Kvůli zpoždění, které jsme nabrali, jsme si nemohli býti jisti ani jedním, proto jsme byli nachystaní k vystoupení už od 6 hodin našeho času. Vystupovali jsme ve stanici Simeria, kde jsme zjistili, že navazující vlak nám už ujel a že máme ještě dvě hodiny čas do dalšího. Vrhli jsme se na hledání směnárny. Výsledek nás nepřekvapil - nic jsme nenašli. Naštěstí byl v nádražní budově bankomat a ti šťastlivci, kteří si s sebou vzali kreditní kartu, si vybrali hotovost v rumunské měně. Doteď vlastně nevím, jak se ta hotovost jmenuje. Někde je lei, někde ron. Ondra se ještě pokouší směnit u taxikáře, ale z bankomatu to vychází líp. Velitelem zájezdu se stává Zuzka pro své komunikativní schopnosti.


V 10 hodin odjíždíme lokálkou do Baru Mare a z okýnek obhlížíme okolní krajinu.


Za zmínku by ještě stála rumunské kultura cestování vlakem. V mezinárodním rychlíku je komfort a úroveň cestování velmi vysoká, ale to co nás čekalo v místním vlaku do Petroşani, bylo opravdu velmi zajímavé. To, že to nebude jen tak obyčejná cesta vlakem, nám naznačil ještě na nádraží v Simerii malý klučina, který z vlaku plival jak starej chlap. Avšak po nástupu do vlaku nás čekalo ještě dalších pár překvapení. Jako první nás překvapilo, že se během cesty vůbec nezavírají dveře. Zajímalo by mě, kolik lidí ročně vypadne v Rumunsku z vlaku. Jedna vtipnější situace nastala, když přišli průvodčí a vůbec si nevěděli rady s naší mezinárodní jízdenkou a raději nám ji vrátili Rumunská klimatizace bez označení a šli si zase dál. Poslední, co bylo nejzajímavější, bylo řešení problému, když se klukům zachtělo kouřit. Chytře si stoupli k otevřeným dveřím a radostně si zapálili, avšak později jsme zjistili, že v tomto vlaku se kouřit může asi kdekoliv, protože místní si kouřili i v coupé a dokonce jsme uviděli i průvodčího, jak jde chodbičkou s cigaretou v ruce. (píše Kike)


V Baru (~ 470 m n. m.) jsme se chtěli podívat na místní kostelík a hřbitov, u kterého jsme měli slíbené komiksy (jak to nazvala Marťa) zobrazující smrt pohřbeného. Zrovna se ale sloužila mše a ani komiksy na hřbitově jsme přes plot nezahlédli. Vyšlápli jsme rovnou k horám.


Slunko pálilo tak, že po kilometru chůze jsme se museli zastavit a převléci se do lehčího oblečení. S tím jsem při přípravách trochu zaváhal, protože kraťasy jsem nepřibalil, a tak jsem musel trochu zaimprovizovat. Vytáhl jsem staré, rezervní kalhoty a provedl akurátní chirurgickou operaci, která proměnila moje kalhoty ve fajnové šortky.


Začalo stoupání. Vždy po několika výškových metrech jsme si s těžkými batohy na zádech museli odpočinout. Zuzka, která má 19 kg těžký batoh, začíná mít problémy. Navigujeme se podle mapy, kompasu a GPS souřadnic, značení v této části hor není. Dorazili jsme k vrcholku Piatra Barului. Zde jsme si dali delší pauzu a sváču. Je odtud krásný výhled.


Pokračujeme směrem ke křížku (nějaký křížek na mapě). Vystoupali jsme do výšky cca 880 m n. m., všude jsou ještě listnaté lesy. Po vrstvách listí to klouže. Zvlášť, když přišlo strmější klesání. Po dalším zdolaném kopci jsme našli cestu, po níž se šlo dobře a která mířila přibližně našim Spása! Voda! směrem. Po chvíli chůze jsme došli k potoku, který křižoval naši cestu. Spása! Napili jsme se, vzali vodu, někdo se i trochu opláchl. Z trička jsem vymačkal snad půl litru potu. Domluvili jsme se, že až narazíme na místo, kde budeme moci rozbít tábor, uděláme to. Pokračovali jsme dál po cestě a následující stoupání bylo třešničkou na dortu nebo spíš hřebíčkem do rakve. Z 900 do 1150 m n. m. v relativně krátkém úseku.


Tam jsme se konečně utábořili. Vaříme večeři, když v tom k nám přišli dva "domorodci". Jeden se sekyrou. Všichni byli trochu nervózní, když na nás spustili rumunsky, ale gestikulací a trochou slovní zásoby z jiných jazyků se náš komunikátor Zuzka dorozuměla, že kousek od nás je opuštěná salaš, volná pro naše potřeby a kudy máme druhý den jít. Navíc jsme od nich zjistili, že v horách si nikde nekoupíme jídlo, ani chleba ne. Takže zásoby peněz jsou nám k ničemu. Na rozloučenou nás postrašili medvědy (zároveň se Zuzkou, která jednoho patřičně předvedla rozhozením rukou s výkřikem "uaaaargh!!!", aby domorodci pochopili, že my jsme pochopili) a zmizeli v lese.


Ušli jsme skoro 10 km za 3 hodiny čisté chůze, výsledné převýšení asi 680 m. Jdeme spát!


fotky/4/min/1.jpg
fotky/4/min/2.jpg
fotky/4/min/3.jpg
fotky/4/min/4.jpg
fotky/4/min/5.jpg
fotky/4/min/6.jpg
fotky/4/min/7.jpg
fotky/4/min/8.jpg
fotky/4/min/9.jpg
fotky/4/min/10.jpg
fotky/4/min/11.jpg
fotky/4/min/12.jpg
fotky/4/min/13.jpg
fotky/4/min/14.jpg
fotky/4/min/15.jpg
fotky/4/min/16.jpg
fotky/4/min/17.jpg
fotky/4/min/18.jpg
fotky/4/min/19.jpg
fotky/4/min/20.jpg
fotky/4/min/21.jpg
fotky/4/min/22.jpg
fotky/4/min/23.jpg
fotky/4/min/24.jpg
fotky/4/min/25.jpg
fotky/4/min/26.jpg
fotky/4/min/27.jpg
fotky/4/min/28.jpg
fotky/4/min/29.jpg
fotky/4/min/30.jpg
fotky/4/min/31.jpg
fotky/4/min/32.jpg
fotky/4/min/33.jpg
fotky/4/min/34.jpg
fotky/4/min/35.jpg
fotky/4/min/36.jpg
fotky/4/min/37.jpg
fotky/4/min/38.jpg
fotky/4/min/39.jpg
fotky/4/min/40.jpg
fotky/4/min/41.jpg
fotky/4/min/42.jpg
fotky/4/min/43.jpg
fotky/4/min/44.jpg
fotky/4/min/45.jpg

Vytvořil Marek Chalupa, editoval Andy Soldán, Martina Fojtová, David Krejčí -- 2012